Mnichovská dohoda

Mnichovská dohoda (označována také jako Mnichovská zrada či Mnichovský diktát) byla dojednána 29. září 1938 v Mnichově (ve všech jazykových verzích pak byla podepsána po půlnoci, tj. 30. září 1938).Zástupci čtyř zemí – Neville Chamberlain (Velká Británie), Édouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie) – se dohodli, že Československo musí do 10. října postoupit pohraniční území obývané Němci (Sudety) Německu. Zástupci československé strany byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni.Mnichovská dohoda byla završením činnosti Sudetoněmecké strany Konráda Henleina a vyvrcholením snah Adolfa Hitlera rozbít demokratické Československo, což bylo jedním z jeho postupných cílů k ovládnutí Evropy.

Československo mělo od roku 1924 podepsanou spojeneckou smlouvu s Francií, která garantovala územní nedotknutelnost republiky především proti případnému útoku ze strany Německa nebo Maďarska.Sovětský svaz byl sice smluvně zavázán bránit Československo, ale jen pokud se do konfliktu zapojí Francie.S Velkou Británií nemělo Československo žádnou přímou smlouvu.Britové prosazovali názor, že se má Beneš domluvit s Henleinem a vyjít sudetským Němcům vstříc. Francie byla naopak přesvědčena, že Henleinovým cílem není ve skutečnosti dosažení ústupků pro sudetské Němce, ale zničení Československa.Názory Velké Británie a Francie se tedy zásadně lišily, přesto nakonec společně vyzvali Československou vládu ke vstřícnosti k požadavkům sudetských Němců. Československá vláda se rozhodla ústupky učinit.

Edvard Beneš se snažil zabránit mezinárodní izolaci Československa a přesvědčoval západní mocnosti o tom, že případné ústupky Československa Německu by měly značný dopad na celou západní Evropu. Vzhledem k neuspokojivým vztahům Čechů a Němců přijala československá vláda 18. února 1937 Program národnostní politiky, kterým vyšla vstříc požadavkům sudetských Němců. S tímto dokumentem souhlasily všechny německé politické strany, avšak Sudetoněmecká strana (SdP) ho ihned zpochybnila a zavrhla.

Hitler od roku 1933 pravidelně navrhoval Československu smlouvu o neútočení podle vzoru polsko-německé smlouvy, ale Beneš to opakovaně odmítl. Poté, co Československo uzavřelo 16. 5. 1935 pakt o vzájemné pomoci se Sovětským svazem, začalo být v německém tisku napadáno jako bolševické centrum ve střední Evropě.Neustávaly ani německé útoky na Československo jako stát.Dne 17. října 1937 došlo v Teplicích k zinscenovanému incidentu poslance SdP K. H. Franka s policií.